Nejčastější zdravotní problémy ve štěněcím věku
1. Demodex canis
Demodex canis je parazit, který se vyskytuje téměř v celé psí populaci a projeví se tehdy, dojde-li k oslabení imunity (například po očkování, nastydnutí, první hárání a podobně). Projevuje se nesvědivými ohraničenými kolečky bez srsti, nejčastěji na hlavě. Většinou se nejedná o příliš závažný problém. Doporučujeme použití pipety Advocate dřív, než veterinář začne psa léčit zdlouhavými koupelemi a podobně, čímž dojde k dalšímu oslabení. Často 1-3x použití pipety Advocate stačí k vyléčení. Celý článek o demodikóze najdete ZDE.
2. Pupeční kýla
Pupeční kýla je velmi častý jev u štěňátek všech plemen. Může vzniknout, pokud fena velmi vehementně olizuje v prvních dnech štěňátkům bříška, nešetrným zvedání štěňátka (zvedaní za přední nožičky bez podložení zadečku!!), a podobně. Miniaturní kýly se mohou zatáhnout sami i bez operace, větší kýly vyžadují malý chirurgický zákrok, který štěně velmi dobře snáší a rekonvalescence je velmi krátká a většinou bez komplikací. Pro psa to neznamená žádné omezení do budoucna. Pupeční kýlu nepovažuji za důvod odmítnutí štěněte, avšak by takové štěně mělo odcházet do nového domova po provedené operaci nebo se slevou na operaci.
3. Škrkavky
Škrkavka psí je červ parazitující v těle psa, vyskytující se v celé psí populaci. Je přenášená z matky na potomky, proto je nutné pečlivé a pravidelné odčervování zejména ve štěněcím věku. Škrkavka je bělavě žlutý, oblý červ dlouhý asi 9-15 cm. Často se vyskytuje ve stolici, nebo jej štěně při masivnějším napadení může i zvracet. Při celkovém začervení se objevuje i kašel. Štěně by mělo být ještě u chovatele 3-4x odčerveno a odčervení by neměl zanedbávat ani nový majitel, zejména do prvních 6 měsíců věku. Vhodný přípravek k odčervení dostanete u vašeho veterinárního lékaře. Pokud štěně vyzvrací škrkavky, nebo se objeví v jeho stolici, doporučuji odčervit ihned a dále ještě 1-2x (dle přípravku-poraďte se s vaším veterinářem). Bezprostředně po odčervení také mohou škrkavky vyjít. Po odčervovací kúře problém odezní. V průběhu času se můžou červi ve stolici opět vyskytnout, většinou se štěně nakazí na procházce z trusu cizích psů nebo pozřením například myši či hraboše. Opět je rychlým řešením odčervení.
Jak poznám štěně, které u chovatele nebylo odčerveno? Štěně, u kterého bylo zanedbáno odčervování, má velké, nafouklé bříško, jinak je spíše hubené, matná srst, průjem nebo zácpa, objevuje se i kašel. Extrémní začervení může způsobit až úhyn štěněte. Komplikacemi začervení u štěňat jsou záněty trávicího traktu (záněty střev), plicní záněty a další. Štěňata odčervujeme ve 2., 4., 6., 8. a 10. týdnu a následně 1x za měsíc do věku 6ti měsíců, přípravky například Drontal junior, Banminth atd.
4. „Cestující“ nebo nesestouplé varle
Sestup varlat by měl být ukončen mezi 6.-8. Týdnem věku pejska. Může dojít k malému opoždění (v řádu týdnů). Pokud jsou varlata zadržena v dutině břišní, nesestoupí a pes trpí jednostranným nebo oboustranným kryptorchismem, kdy je nutná kastrace (varlata v dutině břišní mohou způsobit rakovinotvorné bujení). Pokud se varle nachází v tříselném kanálku, může se jednat o cestující – migrující varle. To znamená, že někdy se v šourku nachází a někdy ne. Vtáhnutí varlete může být někdy způsobeno stresem – doma pejsek varlátka má a na veterině při pohmatu ne. Proto varlátka vždy kontrolujeme citlivě a psa nestresujeme! Do 3- 4 měsíců věku je velká šance, že se varlátko správně usadí. Pokud je varlátko v tříselném kanálu, můžeme mu opatrnou masáží směrem k šourku „pomoci“ k sestoupení, ale příliš nedoporučuji. Mým názorem je to nechat na přírodě, ať víme, co v chovu máme. Rozhodně nedoporučuji hormonální léčbu, která má mnoho nežádoucích účinků a takový pes, byť má varlata sestouplá, nesmí být využit v chovu.
Článek o kastraci ZDE.
5. Kulhání
Kulhání může mít mnoho příčin, od banálního špatného došlápnutí až po těžké změny na kloubech (dysplazie). V první řadě doporučuji navštívit veterináře, nejlépe přímo specialistu ortopeda. Ve štěněcím věku je příčinou nejčastěji růstový problém, kdy kosti rostou „příliš rychle“ – panostitida, která většinou s věkem odezní a do budoucna nepůsobí problémy. Dysplazie (loketního či kyčelního kloubu) podle stupně závažnosti může, ale nemusí v budoucnu problémy způsobovat. Prevence dysplazie by měla být samozřejmostí u každého štěněte. Co je prevencí? Štěně nepřetěžovat! Doporučuji spíše kratší procházky, ale častěji. Štěně má často energie až příliš a někdy je nutné jej mírnit, i když se tváří, že by ještě běhat chtělo. Žádné prudké výskoky a seskoky z výšek. Po dohodě s chovatelem, nebo veterinářem můžete přidávat kloubní výživu, ale pozor, na druhou stranu všeho moc i škodí. Základem je kvalitní krmivo, při kterém kloubní výživa často nutná není. Štěně v růstu by nemělo být ani příliš hubené, ani příliš vykrmené, každé kilo navíc je zátěž pro klouby.
6. Zadržování mléčného zubu
Zadržování mléčného zubu (stav, kdy už roste zub trvalý a zub mléčný stále drží v dásni) je stále častějším jevem vyskytujícím se téměř u všech plemen. V období přezubování doporučuji zoubkům věnovat zvýšenou pozornost a hlídat, aby k takovému stavu nedošlo. Zadržený mléčný zub může způsobit nesprávné postavení trvalého zubu a tím způsobit nestandardní skus! Překážející mléčný zub (nejčastěji se jedná o špičáky) by měl být IHNED odstraněn. Nejdříve se pokuste jej opatrně vyviklat prsty, dopřejte psů hodně tvrdých věcí na kousání. Pokud zub stále drží, navštivte veterináře, který mléčný zoubek vytrhne. Některý veterinář doporučuje čekat, s tím nesouhlasím, zub je třeba odstranit ihned, jak začne překážet!! Vytržení mléčného zubu je malý zákrok, podle situace je nebo není proveden v narkóze (záleží, jak moc zoubek v dásni drží a jak štěňátko spolupracuje J ). I po odstranění přebytečného zoubku doporučuji věnovat pozornost trvalému zubu, kontrolovat jeho postavení. Často to vypadá hrůzostrašně, ale je velká šance, že se trvalý zub srovná. Dejte psovi dostatek kousacích možností, pro posílení čelisti i zubů. Zuby můžete opatrně masírovat, jako to doporučuje paní MVDr. Müllerová (článek ZDE). Rozhodně nesouhlasím s korekcí zubů pomocí rovnátek! Pes, který má zuby srovnané rovnátky nemá v chovu co dělat!! Rovnátka lze použít v případě, byl-li mléčný zub odstraněn pozdě a špičák se zabodává do patra nebo dásně, kde může působit vleklé záněty, ale ani takto srovnaný chrup nelze považovat za korektní a pes by neměl být využit v chovu!
7. Otravy
Nejčastěji způsobují otravy jedovaté rostliny, čisticí prostředky, léky, jedy na potkany a další chemické přípravky. Otrava se většinou projevuje apatií, žíznivostí, zvracením, křeče, slintání, pěnou u tlamky. Ve chvíli, kdy máte podezření na otravu, okamžitě vyhledejte veterináře!! Prognóza se odvíjí od toho, co štěně pozřelo, jak je to dlouho, jak je štěně velké a jak rychle se dostalo k veterináři! Otravám lze předejít prevencí: z dosahu štěněte odstraňte rostliny jedovaté (ale i ty, u kterých si nejste jistí jejich neškodností!), dobře zabezpečte čisticí a chemické prostředky (pozor, štěně se dostane opravdu leckam!), na procházkách ale i všude jinde, štěně hlídejte, dávejte pozor, štěňátko rádo sebere a spapá, cokoliv co najde.
Vyvolání zvracení: 1-3 lžíce 3 % peroxidu vodíku přímo do krku po 15 minutách – pozor, zvracení NEVYVOLÁVEJTE, pokud pes pozřel čisticí prostředky a jiné kyselé nebo zásadité roztoky!!
8. Spolknutí, vdechnutí cizího tělesa
Velmi častý problém zvídavých štěňátek. Často se stane, že štěňátko spolkne ukousnutý kus hračky, který později vyjde ven přirozenou cestou a majitel si toho ani nevšimne.
Pokud štěně zvrací, nemá chuť k jídlu, může mít i průjem, je třeba myslet i na cizí těleso v trávicím traktu a je tedy nutná návštěva veterináře. Problémy způsobují ostré, těžké předměty a předměty větších rozměrů. V některých případech stačí vyvolat zvracení (viz výše) nebo podat psů kysané zelí, které usnadní odchod cizího předmětu. Jindy je nutný zákrok veterináře, který ale často proběhne bez větších komplikací. Prevencí je nedávat štěněti na hraní nic, co obsahuje malé části, které by štěně mohlo spolknout, pozor na odkusování malých kousků hraček, nebo na „voňavé“ igelitové sáčky od potravin, které štěňata také ráda ochutnávají.
Daleko závažnější je vdechnutí cizího předmětu, kdy hrozí i zástava dýchání a smrt. Často se jedná o míčky a jiné podobné předměty. Míček by měl být vždy tak velký, aby jej pes nemohl vdechnout. Příznaky neprůchodných dýchacích cest je těžké dýchání, slyšitelné chropy, kašel, až dávení, vyvalené oči a pes si tlapkami sahá po hlavě. Otevřete psu tlamu, pokud předmět vidíte, pokuste se jej vytáhnout. Pokud předmět nevidíte, položte psa na bok tak, aby měl hlavu níže než tělo a několikrát jej stlačte pod hrudní kostí. Zajistěte okamžitý převoz na veterinární kliniku, nebo volejte veterináře, hrozí úhyn psa!!
Článek o kompletní první pomoci u psů najdete zde: https://kynologickyklubmosnov.wz.cz/Prvni_pomoc.html
