Socializace

Cože to ta socializace vlastně je? Jak probíhá a k čemu je dobrá?

Socializace je začlenění se do společnosti, naučení se sociálnímu (společenskému) chování, to platí nejen u lidí, ale i psů. Pes se socializací učí, jak se má chovat v nejrůznějších situacích, učí se správnému psímu chování. Učí se fungovat nejen v lidské, ale i psí smečce.

Socializace psa začíná už od 2.-3.týdne věku štěňátka. Toto má na starosti ještě chovatel. Je důležité, aby chovatel zajistil štěňátkům podmětné prostředí. Štěňátka se poprvé setkávají s lidmi, dětmi, poprvé se dostávají ven na travičku, objevují svět, mohou se poprvé setkat i s ostatními psy. Od maminky odkoukávají psí chování a matku napodobují. Toto období má velký význam pro další psychický vývoj štěňátka. Správné socializace v raném věku je vizitkou chovatele. Vždy vybírejte štěňátko, kde je předpoklad správné socializace už u chovatele. Takové štěňátko je veselé, zvídavé, dobře reaguje na lidi, vše ho zajímá. Prostředí je čisté, vhodné pro štěňátka. Matka štěňat stafordšírského bulteriéra by též měla být přátelská, vítací a neměla by jevit žádné známky agresivity. Zpravidla feny stafordšírského bulteriéra jsou až extrémně přátelské a svojí radost z návštěvy dávají najevo důrazným přivítáním. J

U nového majitele nejintenzivnější období probíhá zhruba od 7. do 12. týdne (až 16.týdne)  věku štěněte. Z toho vyplývá, že štěňátko má intenzivní období psychického rozvoje v průběhu očkování. Někteří veterináři radí (bohužel i chovatelé), abyste své štěňátko nebrali ven mezi lidi a psy, dokud neukončí cyklus očkování. Toto považuji za vážnou chybu!! Pokud štěňátku v tomto období omezíte kontakt s lidmi a psy, dojde k přerušení socializace a u štěňátka se následně vyskytuje například přehnaná bázlivost a další nežádoucí projevy. Takto izolovaná štěňátka mají panickou hrůzu z  lidí, psů, či z obyčejných „venkovních“ zvuků! V tomto období seznamujte Vaše štěňátko se psy, které znáte, víte, že jsou zdraví a že štěňátku neublíží – kontakt se psy je nutný, ale také je nutné zabránit negativním zkušenostem štěňátka se psy! V tomto období také zvykejte štěňátko na kontakt s cizími lidmi, ale i dětmi (děti poučte, jak se ke štěňátku mají chovat!).

Nepodceňujte socializaci, toto období ovlivní chování Vašeho pejska, po celý jeho život. Většina problémů s chováním, agresivita nebo bázlivost pramení z nedostatečné nebo chybné socializace! Pes, který reaguje kousáním (vrčením), nebo útěkem, tak reaguje proto, že neví, jak se v dané situaci má chovat, danou situaci nezná.

Jak správně socializovat štěně/psa?

Přivezete si štěňátko domů, první dny (2-3) mu dejte čas, aby si na Vás zvyklo, našlo ve Vás oporu a mělo ve Vás jistotu.

Poté začínáme socializací, stylem běžného života psa. Zvykáme a seznamujeme štěně s běžnými situacemi, bereme štěňátko ven, seznamujeme s lidmi, dětmi a psy (ale i ostatními zvířaty). Štěňátko nestresujeme, vše probíhá v klidu, stylem hry. Štěňátko zvykáme postupně na různé situace, ruch města, dopravní prostředky, pohyb v silničním provozu (zde štěňátko na vodítku!). Do náruče bereme štěňátko jen ve výjimečných situacích, které to skutečně vyžadují – překážky, které štěňátko nezvládne (nastupování do autobusu a podobně).

Pokud se štěňátko bojí, podporujeme jej, ale důležité je, abychom my sami byli v klidu a chovali se tak, že jde o naprosto normální situaci, kdy není čeho se bát. Štěňátko nelitujeme, nešišláme, nezvyšujeme hlas – tím dáváme najevo, že něco není v pořádku. Snažíme se chovat naprosto přirozeně. V žádném případě by se nemělo stát, aby se štěňátko vylekalo nebo bálo natolik, aby uteklo.

Štěňátko do ničeho nenutíme, pokud nemá zájem si něco očuchat, prostě pokračujeme v cestě, zkusíme to příště.

Štěňátku dopřejeme i dostatek pohybu na volno, bez vodítka. Rozvíjíme poslušnost (výchova a výcvik je úzce spjatá se socializací-je její součástí). Doporučuji navštěvovat cvičiště, školku pro štěňátka a podobně. Štěně se učí poslušnosti (přiměřeně k věku) a rozvíjí správné chování i v přítomnosti ostatních psů. Doporučuji navštívit i nějakou tu psí výstavu byť jen „na kukandu“, štěňátko získává nové zkušenosti z prostřední, kde je na jednom místě mnoho psů i lidí a velký ruch.

Nových zkušeností pro štěňátko/dospívajícího psa nikdy není málo, seznamujte jej s čímkoliv, co vás napadne. Ale nepřehánějte to, štěňátko musí mít čas všechny nové informace „vstřebat“. Snažte se štěňátku dopřát co nejvíce pozitivních zkušeností s co nejvíce podněty a co nejméně zkušeností negativních. Socializace je neintenzivnější a nejvýznamnější asi do 16. týdne věku štěněte, ale i po tomto věku pokračujeme dál v socializaci a výchově, v podstatě po celý život pejska je vždy něco nového, něco s čím se seznamuje. Udělejte si na štěňátko (ale i dospělého pejska) čas, věnujte se mu a budete mít doma bezvadného parťáka. J

Mějte ale na paměti, že socializace není povaha psa. Někteří psi jsou od přírody nedůvěřiví k novým věcem a cizím lidem více než jiní, respektujte přirozenou povahu Vašeho pejska, rozvíjejte jej správným směrem, ale vždy s rozumem a citem.

Nejčastější chyby v socializaci:

Negativní podpora – Chlácholení nebo nucení štěněte do něčeho, čeho se bojí, zvyšuje jeho strach a úzkost! Utěšování je podpora negativního chování.

-        Podporujeme pozitivně = dáváme najevo náš klid. Na předmět, kterého se pes bojí, sáhneme. Mluvíme klidně a přirozeně. Děláme, jako když se nic neděje.

Negativní zkušenosti štěněte – štěně se zraní, pád štěněte, úraz, dítě nešetrně manipuluje se psem, napadení štěněte psem

-        Vždy předvídáme! Zajišťujeme bezpečnost štěněte, bezpečné prostředí. Štěně sledujeme, dáváme na něj pozor. Děti poučíme, jak se ke štěněti chovat. Štěně seznamujeme se psy, které známe a o kterých víme, že štěněti neublíží.

Izolace štěněte – z důvodu strachu o bezpečnost a zdraví štěněte někdy majitelé štěně přehnaně chrání, až izolují od okolního světa, což má za následek výraznou bázlivost nebo agresivitu psa

-        Štěněti věnujeme dostatek času, správně socializujeme – viz výše

„Pochvala“ za negativní chování – Pokud se psa při jeho nežádoucím chováním (například pes vrčí na jiného psa) pokoušíme uklidnit slovy „buď hodný, nech pejska“ a podobně, v podstatě jej chválíme a povzbuzujeme k nežádoucímu chování! – pozor, velmi častá chyba!

-        Při nežádoucím chování použijeme razantní NE, NESMÍŠ, dáváme jasně najevo, že jeho chování je nežádoucí.