Historie SBT

Počátky dnešních Stafordšírských bulteriérů (dále SBT) sahají až do 15.-16.století, tehdy údajně začalo docházet ke křížení těžkých psů molossoidního typu.

Výsledkem tohoto křížení byl menší težší pes „bulldog“, který byl využíván v arénách, kde bojoval proti býkům a medvědům.

Obliba tohoto sportu vzrůstala a nebyla už výsadou šlechty, ale stávala se často i jedinou zábavou chudých.

Toto bylo pravděpodobně příčinou úbytku zápasů s medvědy a býky a do popředí se dostávaly zápasy psů mezi sebou. Změnilo to i nároky na psy. Bulldoci byli v boji houževnatí a velice bojovní, ale málo pohybliví. Křížením bulldogů s terriery se docílilo požadovaných vlastností – lehčí typ, pohyblivost a statečnost. Tito bull-a-terrieři se dají považovat za prapředky dnešních SBT. Téměř každý chtěl vlastnit úspěšného zápasnického psa. Obliba vzrůstala.
Roky plynuly a plemeno se vyvíjelo exteriérově i povahově a dál si získávalo obdiv a slávu ze psích arén a kolbišť na hubení krys.
Ke konci 18.století část chovatelů a majitelů těchto psů emigrovala do Nového světa i se svými psy, kde je nadále šlechtili. Z křížení těchto psů později vzešel dnešní APBT. My se však vrátíme na staré ostrovy a budeme se věnovat „Pit-dogům“ (dnešním SBT). V roce 1835 začal v Anglii platit zákon zakazující zápasy psů mezi sebou a i s jinými zvířaty (součást zákonu o ochraně zvířat „Humane Act“), nyní už tak na pokraji popularity „bull-baiting“ a v největším rozkvětu „dog-fighting“ byli najednou postaveni mimo zákon. Jedni z nejznámějších a nejúspěšnějších chovatelů z rudných aglomerací v „Black Country“ v hrabství Staffordshire se zápasům věnovat nepřestali a věnovali se jim nelegálně. Tito chovatelé kladli důraz především na původní využití v ringu a skvělou povahu psa v rodinném kruhu. Časem se mezi chovateli začalo mluvit o oficiální registraci plemene a ustanovení chovného standardu. Můžeme říci, že vše podstatné v novodobé historii SBT se odehrálo v roce 1935.

Na jaře tohoto roku byla svolána schůze, která se konala v Cradley Heath v krčmě manželů Mallenových zvané „Old Cross Gun“. Mimo jiné se zúčastnili Joe Dunn, Joe Mallen, Jack Barnard, Fred Grove, H.N.Beilby, Fred Holden a další významní chovatelé.

^{J.Dunn & J.Mallen}

Společně založili „The Original SBT club“. Předsedou byl zvolen Jack Barnard. Anglický kennel club s názvem však nesouhlasil a jméno bylo změněno na „The SBT club“. Funkci předsedy převzal Joe Mallen. V té době byl Joe Dunnem vypracován chovný standard plemene podle psa J.Barnarda jménem „Jim The Dandy“.

^{Jim The Dandy}

Kennel Club přijal stanovy „The SBT Clubu“ a standard SBT a oficiálně plemeno zaregistroval. Asi o měsíc později se konala první výstava SBT s účastí 27 zvířat a v srpnu roku 1935 historicky první speciální výstava SBT se 60 přihlášenými psy.

^{Ch.Game Laddie, BOB Cruft´s 1938}

^{Ch. Gentleman Jim}

O obrovské popularitě plemene svědčí i to, že v zemi původu patří mezi nejoblíbenější terierská plemena a ve Velké Británii je registrováno na 250 000 jedinců. Chovatelé a majitelé jsou registrováni v 18 klubech zabývajících se pouze SBT. Popularita SBT nestoupá pouze v zemi původu, ale bez nadsázky lze říci, že po celé Evropě. Doufejme, že popularita nezpůsobí více škody než užitku.

Jedná se o plemeno, které díky své oddanosti člověku a nepopsatelné lásce a trpělivosti k dětem, patří mezi nejbezpečnější plemena vůbec. Jako jediné plemeno má SBT ve standardu uvedeno „naprosto spolehlivý“, za což můžeme poděkovat již zmiňovaným zakladatelům plemene a původního klubu SBT, kteří krom exteriéru kladli velký důraz především na povahu, lásku a oddanost člověku.
Staffordshire Bull Terrier se stal  velmi oblíbený také v České republice.                                 

Někteří zástupci plemene jsou zde využívaní jako lovečtí psi, jiní se věnují dokonce i záchranařině, další se zabývají canisterapií. Stoupá také obliba SBT pro sportovní využití, např. Coursing a specifické soutěže pro psy typu „bull“. Pro všechny jsou to však skvělí společníci, mazlíčci a členové rodiny.