Martin Říha: Bulteriéři - recenze

Konečně poštou dorazila mnou tolik očekávaná nová kniha Bulteriéři (autor Martin Říha). Kniha dorazila brzy, nepoškozená v perfektním stavu.

Už na první prolistování vypadala tato kniha pro mě velice nadějně a vše nasvědčovalo tomu, že se bude jednat o kvalitní literaturu. S velkým očekáváním jsem se tedy pustila do prvního čtení..

V první kapitole se autor věnuje nejprve obecné historii bull plemen. Velmi pěkně zpracované téma doplněné velkým množství dobových i aktuálních obrazů a fotografií jistě navnadí čtenáře číst dál, velmi dobrý začátek.

Dále je pozornost věnovaná jednotlivým plemenům bulteriérů. Informační panel na začátku popisu každého plemene poskytne čtenáři představu o tom, jak plemeno vypadá a jaké má charakteristické, povahové vlastnosti. U jednotlivých plemen opět skvěle zpracována historie doplněná nesčetným množstvím fotografií, včetně popisu osobností podílejících na vzniku daného plemene. U každého plemene, uznaného FCI a APBT je přidán i standard doplněný fotografiemi, opět velké plus. Dalším pozitivem je poměrně rozsáhle popisovaná povaha plemene, bohužel některé odstavce jsme nuceni číst dvakrát (chápu, že některá bull plemena mají velmi podobné vlastnosti, ale číst dvakrát stejný odstavec je malé, nepatrné mínus).

Za velké významné plus celé této knihy považuji popis i méně známých a v podstatě i zcela neznámých plemen bulteriérů.

Několik malých mínusů je přebito velkými pozitivy.

Celkový popis plemen hodnotím jako velmi vydařený.

Dále se autor zabývá aktivitami s bulteriéry, celé téma je výborně zpracované.

Jen popis titulů z výstav je pro laika lehce zavádějící, doplnila bych jen, že tituly národní vítěz (klubový, krajský atd), je zadáván jen jedné feně a jednomu psovi. Člověk znalý pochopí, ale laik může pochopit špatně, jinak téma výstav velmi dobře zpracované.

Pořízení a chov bulteriéra celkem dobře zpracované. Pouze nesouhlasím s autorem vštěpovaným názorem, že umístění v kotci je krajně nevhodné. Nutno podotknout, že nezáleží, kde pes žije, ale JAK žije a v jakých podmínkách. Kvalitní kotec venku je lepší než klec v bytě. Bulteriér má být odolný pes, s dobře zateplenou (případně lehce přitopenou) boudou, fyzicky pobyt venku vydrží i v zimě. Pochybuji, že všichni chovatelé (zvláště velké CHS) mají všechny své psy doma v kuchyni, přesto jsou jejich psi obdivováni.

Zarazila mě však poznámka autora, že štěně lze odebrat od chovatele již v 6 týdnech věku, pozor, toto odporuje řádu na ochranu zvířat při chovu psů, který povoluje odebrání nejdříve 50.den věku štěněte!

Péče o bulteriéra opět přehledně zpracované téma, obsahující zajímavé tipy pro majitele bulteriérů. Opět mě však zarazilo čištění zubů několikrát týdně. Víc než kartáček a pasta, je pro čištění psích zubů, vhodné okusování velké kosti a tvrdých pamlsků. Čištění zubů bulteriérů nepovažuji obecně za nutné.

Výživa je další velmi pěkně zpracované téma avšak příklady granulovaných krmiv v jednotlivých třídách mohly být četnější, případně uvedené i méně známé (kvalitnější) značky, vedle těch „profláknutých“. Přesné odměřování krmné dávky je zavádějící. Gramáž krmných dávek je vždy pouze orientační a je nutné ji vždy přizpůsobit psu.

Skvělý je seznam onemocněních zatěžující jednotlivá plemena a jejich detailní popis a fotografie. Autor zmínil i postup resuscitace psa – velké plus. Omyly a mýty o zdraví psů taktéž velmi dobře zpracované téma.

Bohužel po předchozím vynikajícím zpracování jednotlivých kapitol, které nasadilo vysokou laťku případným dalším publikacím, pro mě přišlo zklamání v podobě kapitoly o psích zápasech. V žádném případě neobhajuji psí zápasy, ale je třeba se na ně dívat z více úhlů, není zápas jako zápas. Psí zápasy by si jistě zasloužily rozsáhlejší zpracování a na místě bylo i zmínit rozdíl „profesionálních“ a „neprofesionálních“ psích zápasů. I zápasům vděčíme za absolutní spolehlivost našich psů vůči lidem. Velice mi chybí popis takzvaných profesionálních zápasů u plemene americký pitbulteriér. Profesionální zápas má svá pravidla, v žádném případě se nejedná a nesmí se jednat o krvavá jatka. Psi v ringu umírají spíše v ojedinělých případech, nikoliv pravidelně. Profesionál velmi ceněného psa nenechá velmi vážně nebo smrtelně zranit, ale zápas ukončí. I pes může zvolit, zda bojovat chce, či ne. Legendy zápasnických ringů by si zasloužili alespoň malou vzpomínku.

Zmíněné krádeže „bulíků z gauče“ pro trénink zápasnických psů je poznámka zbytečná. Člověk, který zápasnického psa trénuje na „gaučákovi“, nemá u zápasů co dělat, je to blb a ne „pitman“.

Použiji motto z knihy APBT – telo z ocele, srdce zo zlata:

Zbytečné jsou krvavé příběhy o zabijácích pitbullech. Člověk stvořil psa ke svému obrazu. Jednoho ke strážení, druhého k tahání saní, třetího jen tak pro okrasu. Z pitbulla udělal bojovníka. Pitbull je jako samuraj a je pro něj čest bojovat.

Smutná zmínka o denverském masakru je právem na místě.

Seznam zkratek na konci knihy je velmi praktický a přehledný.

Shrnutí

Malé nedostatky (které se ale najdou vždy a všude) jsou převáženy mnoha pozitivy a tuto knihu považuji za nejlepší literaturu o teriéřích typu bull, co dosud vyšla v českém jazyce (také dosud nejobsáhlejší). Kapitola o psích zápasech je slabší a vrhá lehký stín na ostatní prvotřídně zpracované kapitoly. Však největším pozitivem této knihy je fakt, že přináší nové informace nejen začátečníkovi/zájemci o plemeno, ale i mnoho nových informací stávajícím majitelům i zkušenějším chovatelům. Nutno též podotknout, že i čtivost knihy je výborná, doslova čtená jedním dechem. Tato publikace by rozhodně neměla chybět v knihovničce žádného majitele, chovatele nebo obdivovatele teriérů typu bull.

Kniha jistě patří mezi kvalitní kynologickou literaturu a autorovi patří velké poděkování. Moje očekávání kniha splnila na 95%. Věřím, že se k ní budu vracet. Vzhledem k informativní hodnotě knihy je i její cena více než přijatelná. Celkové grafické zpracování je také velmi vydařené. V celku hodnotím knihu velmi kladně a DOPORUČUJI